V pátek se na Nasdaqu stala věc, na kterou se čekalo roky. SpaceX poprvé otevřel akcie veřejnosti a hned první den vystřelil. Cena startovala na 135 dolarech, vyskočila na 150 a den zavřel o 19 procent výš, kolem 161 dolarů. Firma se tím dostala k hodnotě zhruba 2,3 bilionu dolarů a Elon Musk se stal vůbec prvním bilionářem na světě.
Co je na tom zajímavé i pro někoho, kdo o rakety nezavadí. Zájem byl tak velký, že upsání převýšilo nabídku čtyřnásobně. Spousta velkých investorů se k akciím vůbec nedostala a musela je dokupovat na otevřeném trhu, což cenu tlačilo dál nahoru. K tomu SpaceX pustil do volného obchodování jen asi čtyři procenta akcií, zbytek drží zakladatelé a zaměstnanci. Když je něčeho málo a chtějí to všichni, cena letí. Stará známá písnička, jen ve velkém.
A ještě jedno číslo, které se neztratí. Podle New York Times se z asi 4 400 současných i bývalých zaměstnanců SpaceX stanou milionáři. To je ta druhá strana firmy, která roky tlačila jeden jasný cíl a držela u sebe lidi podílem, ne jen výplatou.
Pro fond Founders Fund, který kdysi vsadil 600 milionů, to celé znamená návratnost přes 50 miliard. Trpělivá a včasná sázka na jednu věc, která dává smysl, se občas vyplatí líp než deset rozházených.
Anthropic dostal v pátek od americké vlády příkaz okamžitě vypnout dva nejvýkonnější modely. Z hodiny na hodinu zmizely pro všechny na světě. Dobrá připomínka, co znamená postavit byznys na jednom externím dodavateli.
Startup Prometheus Jeffa Bezose získal dalších 12 miliard dolarů a má hodnotu kolem 41 miliard. Staví takzvaného umělého univerzálního inženýra. Zajímavý je hlavně Bezosův pohled na to, co automatizace udělá s prací.
Poradenský gigant publikoval studii o nasazení AI ve firmách. Ukázalo se, že část tvrzení o konkrétních organizacích si model prostě vymyslel.
Jednou za měsíc vám pošleme aktuální informace z oboru. Žádný spam.
