Jak český Apify pustil AI agenty do Notionu, GitHubu a Slacku

Pražská firma Apify devět let stavěla jednu věc: nástroje, které čtou data z webu. Scrapery, crawlery, roboty na vyhledávače, mapy a e-shopy. Dnes má přes 27 milionů dolarů ročních tržeb, kolem 25 tisíc zákazníků a mezi nimi jména jako Microsoft, Siemens nebo T-Mobile. Zakladatel Jan Čurn dostal začátkem roku 2025 cenu EY Podnikatel roku za Prahu.

Sběr dat je ale jen půlka práce. Co s nimi pak? Většina firem je musela ručně přesouvat někam, kde se s nimi dá pracovat. Stáhnout, exportovat, nahrát do tabulky, přepsat do interního systému. V červnu 2026 Apify oznámil funkci, která tuhle mezeru zavírá. Jmenuje se MCP konektory a týká se i firmy, která o Apify nikdy neslyšela.

Co přesně Apify postavil

Apify má tisíce hotových nástrojů, kterým říká Actors. Doteď uměly hlavně jedno: posbírat data a vrátit je vám. Nově umí ta data rovnou někam zapsat. Konkrétně do Notionu, na GitHub, do Slacku, do databáze Postgres, do Google kalendáře a několika dalších služeb.

Příklad z jejich vlastní dílny: zadáte odkaz na produkt, nástroj z něj sám sestaví návrh e-mailové kampaně v hlase a barvách vaší značky a rovnou ho uloží do marketingového nástroje připravený k odeslání. Nikdo nic neexportoval, nic nepřepisoval. Vstup je odkaz, výstup je hotová věc v systému, kde ji čekáte.

Přeloženo do běžné firemní řeči: robot posbírá ceny konkurence a sám je zapíše jako stránku do Notionu. Najde zmínky o vaší značce a založí z nich úkol na GitHubu. Pohlídá nový inzerát a pošle upozornění do Slacku. Bez člověka uprostřed, který data ručně překlápí.

Proč je důležité, jak to udělali

Propojit dvě služby samo o sobě umí kdejaká automatizace. Rozdíl je v té části, na které většina firem zakopne: hesla a přístupy.

Když chcete, aby cizí nástroj zapisoval do vašeho Notionu nebo Slacku, normálně mu musíte dát přístup. Vložit token, předat heslo, naklikat oprávnění. A od té chvíle ten přístup leží někde, kam nevidíte, a vy doufáte, že to nikdo nezneužije.

Apify to vyřešil jinak. Vaše přístupy do Notionu nebo Slacku zadáte jednou, u sebe v nastavení účtu. Uloží se zašifrované. Samotný nástroj, který data zpracovává, vaše heslo nikdy nevidí. Když chce něco zapsat, pošle požadavek přes prostředníka Apify, a ten teprve doplní přihlášení a předá to dál. Jejich vlastními slovy: i kdyby byl ten nástroj napadený nebo škodlivý, může zavolat jen to, co jste mu povolili, ale na vaše přihlašovací údaje nedosáhne.

K tomu si u každého propojení určíte, co přesně smí dělat. Třeba jen číst, ne mazat. A přístup končí ve chvíli, kdy doběhne úloha. Žádná trvale otevřená zadní vrátka.

Co si z toho odnese česká firma

Většina čtenářů nikdy nepustí scraper proti webu konkurence. To nevadí. Tenhle případ není návod na Apify, je to ukázka jednoho principu, který letos řeší kdekdo.

Jakmile začnete pouštět AI agenty a automatizace do svých systémů, narazíte na stejnou otázku jako Apify: komu dáte přístup ke svým datům. A většina firem na to odpoví špatně. Buď přístupy nedají vůbec a automatizace zůstane na půl cesty, nebo je rozdají naslepo a vytvoří si díru, o které neví.

Co si z toho odnést konkrétně:

• Ptejte se dodavatele automatizace, kde leží vaše přístupy. Pokud heslo nebo token vidí samotný nástroj nebo skript, je to slabší řešení než to, kde ho doplňuje až prostředník na poslední chvíli.
• Trvejte na tom, aby každé propojení mělo jen práva, která fakt potřebuje. Robot, co má zakládat úkoly, nemá co mazat kanály.
• Časově omezte přístup. Trvale otevřené propojení nikdo nehlídá. Přístup jen na dobu běhu úlohy je výrazně bezpečnější.
• Berte ruční překlápění dat jako známku nedodělané automatizace. Pokud někdo ve firmě pořád kopíruje výsledky z jednoho okna do druhého, automatizace skončila o krok dřív, než měla.

Kde je hranice

Apify zveřejnil tuhle funkci v červnu 2026, je čerstvá a počet propojených služeb se teprve rozrůstá. Pokud potřebujete napojení na konkrétní český systém, nejspíš tam zatím není a budete řešit vlastní cestu.

A platí jedno: bezpečný způsob předání přístupů neznamená bezpečnou automatizaci. Pořád rozhodujete vy, co agentovi dovolíte. Když mu dáte právo mazat, smaže. Technika hlídá jen to, aby vám nikdo neukradl heslo. Co s povoleným přístupem agent provede, je na vašem zadání.

Apify je dobrý příklad ze dvou důvodů. Je to česká firma, která se v AI infrastruktuře dostala mezi globální hráče. A ukazuje detail, který se snadno přehlédne: užitečnost automatizace se nepozná podle toho, kolik dat posbírá, ale podle toho, jestli s nimi sama něco udělá. A jestli to udělá tak, že vám u toho nehrozí únik přístupů.