
Evropa shání spojence, aby byla míň závislá na americké technice
Unie podepsala digitální partnerství s Brazílií a domluvila spolupráci na AI s Jižní Koreou. Cílem je ubrat ze závislosti na amerických cloudech a platformách.
V Číně se ozval hlas, který se obvykle neslyší. Workers' Daily, oficiální list zastřešující odborové organizace, otiskl úvodník s nezvykle ostrým apelem. Vyzval úřady, ať aktivně chrání práva zaměstnanců před tím, jak rychle se do firem tlačí AI. Titulek mluvil za vše. Ptal se, jak postavit pevnou hráz na ochranu práv pracujících, když se zvedá vlna AI.
List konkrétně volá po lepších pracovních standardech a po dohledu nad tím, jak firmy nasazují algoritmy. Chce, aby u toho měly větší slovo odbory a zástupci zaměstnanců. Jedna věta z úvodníku to shrnuje. Přínosy technologie má sdílet celá společnost, ne aby se staly nástrojem, kterým hrstka zaměstnavatelů osekává lidem jejich práva.
Že to řeší zrovna Čína, není náhoda. Zaměstnanost je tam politicky citlivá věc a klid ve společnosti patří mezi hlavní priority vedení země. A čísla pod tím jsou velká. Citigroup odhaduje, že zatím mělké, ale široké nasazení AI může v Číně časem připravit o práci až 70 milionů lidí. Mezitím tamní soudy začínají vydávat rozhodnutí, která mají zaměstnance před nahrazením strojem chránit.
Tohle se nás týká víc, než se zdá. Ne kvůli Číně samotné, ale kvůli vzorci, který se opakuje pořád dokola. Technologie naběhne rychleji, než stačí pravidla, pak přijde tlak veřejnosti a politiků a teprve potom regulace, která dopadne na každého, kdo zaměstnává lidi. Mně z toho plyne jedna věc. Nasazovat AI tak, aby lidem brala otravnou opakující se práci a ne je rovnou posílala za dveře, není měkkost. Je to způsob, jak si udržet ty, na kterých firma stojí, a zároveň nebýt za pár let zaskočený předpisy, co na tohle teprve přijdou.

Unie podepsala digitální partnerství s Brazílií a domluvila spolupráci na AI s Jižní Koreou. Cílem je ubrat ze závislosti na amerických cloudech a platformách.

Francouzský Mistral prý jedná o investici kolem tří miliard eur, která by firmu ocenila na dvacet miliard. Pro Evropu je to sázka na domácí, suverénní alternativu k americkým modelům.

Japonská Kioxia se stala nejhodnotnější firmou v zemi a předběhla i Toyotu. Důvod je prostý, datacentra pro AI hltají paměti rychleji, než se stíhají vyrábět.
Napište nám, co u vás řešíte. Společně probereme, jestli vám můžeme pomoci.