Evropská unie se snaží rozložit svou závislost na americké technice mezi víc partnerů. Šéfka unijní techniky Henna Virkkunen tento týden v Riu spustila nové digitální partnerství s Brazílií, souběžně Unie domluvila užší spolupráci na umělé inteligenci s Jižní Koreou.
Brazílie je pátá země v tomhle formátu, po Kanadě, Japonsku, Jižní Koreji a Singapuru. Partnerství řeší data, připojení, kyberbezpečnost i ochranu dětí na platformách. Na začátku roku navíc obě strany uznaly, že mají srovnatelná pravidla ochrany osobních údajů, takže firmy i úřady můžou data mezi Evropou a Brazílií přenášet bez papírování navíc.
Za tím vším je širší tah. Brusel před týdnem představil balík na technologickou samostatnost, tedy budování vlastních kapacit v cloudu a u čipů. K tomu sází na síť partnerů po světě, aby nebyl odkázaný jen na firmy z USA.
Proč by to mělo zajímat firmu v Česku. Velká část toho, na čem denně běží provoz, leží na amerických cloudech a platformách. Když Evropa tlačí na vlastní kapacity a domlouvá volný tok dat s dalšími zeměmi, časem přibydou alternativy a možná i jasnější pravidla, kam data ukládat. Není to věc na zítra. Ale je dobré vědět, kterým směrem se to hýbe, než budete podepisovat další dlouhou smlouvu na cloud.
Francouzský Mistral prý jedná o investici kolem tří miliard eur, která by firmu ocenila na dvacet miliard. Pro Evropu je to sázka na domácí, suverénní alternativu k americkým modelům.
Oficiální list čínských odborů vyzval úřady, ať postaví hráz na ochranu pracujících před AI. Citigroup odhaduje, že nasazení AI může v Číně časem připravit o práci až 70 milionů lidí.
Japonská Kioxia se stala nejhodnotnější firmou v zemi a předběhla i Toyotu. Důvod je prostý, datacentra pro AI hltají paměti rychleji, než se stíhají vyrábět.
Napište nám, co u vás řešíte. Společně probereme, jestli vám můžeme pomoci.
