Od neděle 2. srpna platí v celé Evropě nová část AI Actu, která řeší jednu věc: transparentnost. Kdo pouští na zákazníky chatbota, hlasového asistenta nebo AI agenta, musí dát jasně najevo, že člověk nemluví s člověkem. U agentů, kteří sami rezervují, objednávají nebo vyřizují poštu, přibývá podle pokynů Evropské komise ještě povinnost prozradit, za koho vlastně jednají.
Stejné pravidlo dopadá na obsah. Obrázky, zvuk nebo video, které vytvořila nebo upravila umělá inteligence a připomínají reálné osoby a události, musí být označené, a to i strojově čitelně.
Že se to týká jen velkých technologických hráčů, je omyl. Srovnávač Heureka, který v Česku spolupracuje s více než padesáti tisíci e-shopy, upozorňuje, že povinnosti dopadnou i na běžný internetový obchod. Stačí chatbot na zákaznické podpoře nebo umělá inteligence při tvorbě popisků. Za porušení hrozí pokuta až patnáct milionů eur, tedy přes 360 milionů korun, nebo tři procenta celosvětového obratu.
Podle právníků nebudou v problémech firmy, které riziko znaly a vědomě ho podstoupily. Nejhůř dopadnou ty, co předpokládaly, že je všechno v pořádku, aniž si to ověřily. Data Eurostatu tomu odpovídají: víc než polovina firem, které nasazení AI zvažovaly, se bála právě právní nejasnosti.
Nejde přitom o lepení ikonek na web. Jde o to vědět, kde všude ve firmě nějaká AI běží a co dělá. To bývá těžší otázka, než se zdá, protože chatbot na podpoře nebo generátor textů se do provozu často dostane, aniž by o tom vedení pořádně vědělo. Pár dní před termínem je dobré si takový přehled udělat.