
Stavět si vlastní AI, nebo koupit hotové. Jak se rozhodnout, ať neproděláte
Většina firemních AI projektů nikdy nedojede do provozu a důvod málokdy bývá technika. Kdy se vlastní vývoj vyplatí, kdy je to drahá past a podle čeho se rozhodnout.
OpenAI měla tento týden ukázat novou generaci ChatGPT. Místo toho na poslední chvíli couvla. Svůj nejsilnější model, který nese jméno Sol, zpřístupnila jen úzké skupině partnerů. Kdo na seznam patří, schvaluje americká vláda a ten seznam je neveřejný.
Důvod není technický, ale politický. Přístup změnila firma na přímou žádost administrativy Donalda Trumpa, po intervenci ministra obchodu Howarda Lutnicka. Šéf OpenAI Sam Altman to okomentoval opatrně. Že rozumí tomu zavádět nejsilnější modely postupně, ale že tohle není proces, který by sám považoval za ideální.
Není to ojedinělý krok. Před dvěma týdny stejně dopadl konkurenční Anthropic. Když se ukázalo, že jeho modely umějí samy vyhledávat bezpečnostní díry v softwaru, úřady zakázaly dávat je do rukou cizím státním příslušníkům. Firma je radši stáhla úplně. Tento týden ministerstvo část omezení rozvolnilo, ale jen pro vybrané americké firmy a s tím, že si seznam může kdykoli změnit.
Za vším je prezidentský příkaz, který měl původně jen nastavit dobrovolné pravidlo: firmy dají úřadům model na třicet dní k otestování před vydáním. V praxi se z toho rychle stal nástroj tvrdé kontroly nad tím, kdo nejmodernější AI vůbec dostane.
Evropa v tomhle závodě nemá skoro co nabídnout. Vlastní silný model tu prakticky chybí, francouzský Mistral zaostává za americkými i čínskými systémy. Tuzemské firmy, startupy i univerzity přitom stojí na nástrojích amerických dodavatelů.
U nejmodernější AI dnes nerozhoduje jen sám dodavatel. Může do toho mluvit i cizí vláda a ze dne na den změnit, kdo se k nástroji dostane. U technologií, na kterých stavíte provoz, se vyplatí vědět, kdo je doopravdy drží v ruce.
Napište nám, co u vás řešíte. Společně probereme, jestli vám můžeme pomoci.