Bitcoinová peněženka není účet a její správce nemusí být banka

Bitcoinová peněženka je nástroj pro přijímání a posílání bitcoinu.

Na bankovním účtu vede banka peníze jako svůj závazek vůči majiteli účtu. Majitel převod schválí heslem, aplikací nebo biometrií, ale technicky ho provede banka. U vlastní bitcoinové peněženky rozhoduje soukromý klíč, tedy tajná informace potřebná k vytvoření platného digitálního podpisu transakce. Bitcoinová síť neověřuje totožnost ani pracovní oprávnění člověka, který převod zadal. Kontroluje pouze to, zda digitální podpis odpovídá příslušnému klíči.

Bitcoin navíc neleží v telefonu ani v malé krabičce v trezoru. Ve veřejném záznamu sítě jsou částky, které lze utratit pomocí odpovídajících klíčů. Peněženka tyto záznamy sečte, zobrazí zůstatek a připraví převod. Hardwarová peněženka, tedy samostatné zařízení pro práci s klíči, proto neukrývá digitální mince. Uchovává tajné údaje potřebné k jejich přesunu. Představa elektronické truhly je proto zavádějící.

Rozhoduje, kdo drží klíč

U vlastní úschovy drží klíč majitel peněženky. Aplikace nebo hardwarová peněženka při založení obvykle vytvoří obnovovací sadu 12 nebo 24 slov, které se říká seed. Z ní lze klíče znovu vytvořit, například po ztrátě zařízení. Kdo tato slova získá, může z nich obnovit příslušné klíče bez původního telefonu a PINu. Samotná slova však nestačí, pokud peněženku chrání dodatečná passphrase nebo převod vyžaduje další klíče, například při vícenásobném podpisu. Kdo je ztratí spolu se zařízením, nemůže požádat zákaznickou linku o obnovení přístupu.

U spravované úschovy drží klíče poskytovatel. Uživatel se přihlašuje do jeho aplikace a zadává pokyny, ale bez poskytovatele bitcoin do jiného cíle nepřesune. Poskytovatelem může být burza, specializovaný správce nebo banka. Správce však bankou být nemusí. Může jím být nebankovní společnost s příslušným oprávněním podle nařízení MiCA, tedy evropských pravidel pro trh s kryptoaktivy. Nařízení zároveň uvádí, že kryptoaktiva nejsou kryta systémy pojištění vkladů podle směrnice 2014/49/EU.

Rozhodující není ikona, přes kterou se služba otevírá. U nákupu bitcoinu přes Anycoin v bankovní aplikaci plní banka a poskytovatel krypto služby 2 různé role. Před nákupem je proto potřeba zjistit, kdo je smluvním poskytovatelem. Samotné tlačítko „Koupit“ o způsobu úschovy nic nevypovídá.

Tři otázky odhalí praktický rozdíl

Pojem „peněženka“ používají poskytovatelé služeb i výrobci zařízení pro různé způsoby úschovy. Rozdíl lze zjistit pomocí 3 otázek:

1. Kdo může převod podepsat? Pokud potřebné klíče drží pouze poskytovatel, jde o spravovanou úschovu. Pokud je drží pouze majitel peněženky, jde o vlastní úschovu. Pokud jsou klíče rozdělené mezi majitele a poskytovatele, jde o sdílené uspořádání a rozhoduje nastavený počet potřebných podpisů.
2. Lze bitcoin vybrat do peněženky pod vlastní kontrolou? Některé aplikace umožňují pouze nákup a prodej uvnitř služby. Zobrazený zůstatek pak nedokazuje, že služba umožňuje převod do vlastní bitcoinové peněženky.
3. Co se stane při výpadku nebo ukončení služby? U vlastní úschovy je nutná funkční záloha a jiný slučitelný nástroj. U správce je potřeba znát limity, poplatky a způsob uplatnění nároku.

Odpovědi mají být uvedené v dokumentaci a smluvních podmínkách. U správce lze v oficiálním registru úřadu dohledu ověřit konkrétní společnost i rozsah jejího oprávnění. Samotné logo regulátora na webu nestačí. U vlastní peněženky je naopak potřeba ověřit, zda lze ze zálohy obnovit přístup. Postup obnovy je vhodné vyzkoušet podle návodu výrobce ještě před prvním skutečným převodem, nikoli až poté, co zařízení přestane fungovat.

Kdy vlastní úschova dává smysl

Vlastní peněženka má praktický účel, když se bitcoin přijímá, odesílá nebo má zůstat převoditelný bez souhlasu externí služby. Firemní správa však nemá záviset na tom, že jediný jednatel uchovává 24 slov doma v zásuvce a postup si pamatuje. Pravidla mají určit, kdo smí převod připravit, kdo ho schvaluje, kde je záloha a jak se postupuje po odchodu odpovědné osoby.

Pokud jeden člověk nemá mít možnost odeslat bitcoin sám, lze nastavit vícenásobný podpis. Při takovém uspořádání jsou k převodu potřeba například 2 ze 3 nezávislých klíčů. Snižuje se tím dopad chyby nebo selhání jednoho člověka, přibývá však správa klíčů a testování obnovy. Tento způsob se nehodí tam, kde nikdo nechce převzít provozní odpovědnost.

Při občasném nákupu může být spravovaná úschova jednodušší. Předem je však potřeba ověřit poplatky a postup při zablokovaném přihlášení. Pokud bitcoin nemá provozní ani investiční účel, přidává peněženka další přístupové údaje, zálohu a položku ve firemní evidenci.

S čím se peněženka plete

Peněženka se často zaměňuje za účet u burzy. Přihlášení e-mailem a heslem připomíná internetové bankovnictví, zůstatek však může být jen položkou ve vnitřní evidenci provozovatele. Bitcoinová transakce přesto není bankovním převodem. Chybně zadanou a potvrzenou bitcoinovou transakci obvykle nelze prostřednictvím provozovatele stornovat.

Další záměnou je představa hardwarové peněženky jako nedobytného trezoru. Zařízení drží klíče mimo běžný počítač, což snižuje některá rizika, nikoli všechna. Chyba ve firmwaru, tedy v programu uvnitř zařízení, může ochranu obejít. Ukázal to i případ, kdy stará chyba zasáhla hardwarovou peněženku považovanou za bezpečnou. Riziko může vzniknout také při nákupu a doručení zařízení. Únik údajů od přepravce může spojit nákup hardwarové peněženky s konkrétním člověkem a jeho adresou.

Obnovovací slova nepatří do fotografie, e-mailu ani formuláře zaslaného údajnou podporou. U většího převodu lze nejdřív poslat malou zkušební částku a cílovou bitcoinovou adresu ověřit na displeji zařízení, nikoli pouze na monitoru počítače. Do firemního záznamu patří částka, poplatek, cílová adresa, účel a identifikátor transakce, tedy jedinečné označení převodu v síti.

V evidenci má být jednoznačně uvedeno, zda klíče drží firma, konkrétní externí poskytovatel, nebo oba podle nastavených pravidel. Věta „máme bitcoin v aplikaci“ tuto informaci neobsahuje. Bez ní nelze určit, kdo může převod schválit a provést při výpadku služby, ztrátě zařízení nebo odchodu člověka, který peněženku založil a postup nikde nezaznamenal.