Intel zvýšil tržby o čtvrtinu, žene ho hlad po čipech pro AI

Intel má za sebou čtvrtletí, jaké dlouho nezažil. Tržby mu meziročně narostly o čtvrtinu na 16,1 miliardy dolarů, v přepočtu přes 341 miliard korun. Firma to oznámila ve čtvrteční tiskové zprávě. Hlavní důvod je jednoduchý: nikdy nekončící hlad po čipech, na kterých běží umělá inteligence.

Ještě důležitější než samotná čísla byl výhled. Intel čeká na další čtvrtletí tržby mezi 15,8 a 16,8 miliardy dolarů, což je nad tím, s čím počítali analytici. Zvedl i plán investic, z 18 na 20 miliard dolarů za letošní rok. Akcie na to zareagovaly skokem, před začátkem obchodování přidávaly kolem čtyř procent a šplhaly nad 104 dolarů. Před rokem se přitom prodávaly za méně než dvacet.

Intel není sám. Silný růst hlásila i tchajwanská TSMC, největší smluvní výrobce čipů na světě. Poptávku žene hlavně takzvaná agentní umělá inteligence, kdy software sám vyřizuje úkoly jako třeba programování a potřebuje k tomu obrovský výpočetní výkon v datacentrech.

Za obratem stojí i americká vláda, která loni v létě oznámila, že v Intelu drží desetiprocentní podíl. Stát si tím pojistil výrobu čipů doma, v době, kdy je považuje za strategickou surovinu.

Výkon, na kterém umělá inteligence běží, pořád naráží na strop výroby a pere se o něj celý svět. Kdo dnes staví plány firmy na cloudu a nástrojích s AI, tomu o ceně a rychlosti nasazení rozhodne hlavně dostupnost čipů. Intel je zatím na správné straně té poptávky a jeho čísla to potvrzují.