
AI jsme pořídili kvůli konkurenci. Co jsme zjistili, když první nadšení opadlo
Pět licencí, 7 800 Kč měsíčně a 13 podstatných chyb ve 40 výstupech. Až měření ukázalo, kde AI malé firmě skutečně šetří čas.

Japonsko má problém, který si samo nevyřeší. Velká část tamních bank a úřadů běží na kódu z 70. a 80. let, hlavně v jazyce COBOL, a programátoři, kteří mu rozumí, houfně odcházejí do důchodu. Do roku 2030 tam podle odhadů bude chybět kolem 800 tisíc IT specialistů. Zastaralé systémy mají zemi stát přes 12 bilionů jenů ročně.
Do téhle mezery vstupuje americká firma Cognition, tvůrce nástroje Devin, kterému říká „první AI softwarový inženýr“. Otevřela první asijskou pobočku v Tokiu a místní mu začali přezdívat Devin-kun. Devin tam nedělá hlavně nové appky, funguje spíš jako překladač: přečte desetitisíce řádků starého kódu, pochopí, co dělá, a převede ho do dnešní podoby v cloudu. V Japonsku ho neberou jako hrozbu pro pracovní místa, ale jako náhradu za lidi, kteří prostě nejsou.
Nedostatek IT lidí a hromada starých systémů, které se nikomu nechce rozebírat, není japonské specifikum. Zná to spousta firem i tady, co roky odkládají výměnu systému, protože zatím jede. Když práci, na kterou se těžko shání člověk, zvládne program, mění se otázka z „koho na to seženeme“ na „komu to dáme udělat“.

Pět licencí, 7 800 Kč měsíčně a 13 podstatných chyb ve 40 výstupech. Až měření ukázalo, kde AI malé firmě skutečně šetří čas.

Ford nahradil stovky inženýrů automatizací, kvalita spadla a 350 veteránů vzal zpátky. Klarna udělala totéž se zákaznickou podporou. Studie z MIT přidává tvrdé číslo: 95 procent firemních nasazení AI nepřineslo nic. Kde AI selhává a co si z toho vzít, než ji nasadíte.

Většina firemních AI projektů nikdy nedojede do provozu a důvod málokdy bývá technika. Kdy se vlastní vývoj vyplatí, kdy je to drahá past a podle čeho se rozhodnout.
Napište nám, co u vás řešíte. Společně probereme, jestli vám můžeme pomoci.