
Proč firmy u AI nevidí finanční přínos a jak ho měřit před další investicí
Přínos umělé inteligence vnímá 85 % českých firem, ale měří ho jen 7 %. Bez údajů o práci před nasazením se další investice obhajuje těžko.

Japonsko má problém, který si samo nevyřeší. Velká část tamních bank a úřadů běží na kódu z 70. a 80. let, hlavně v jazyce COBOL, a programátoři, kteří mu rozumí, houfně odcházejí do důchodu. Do roku 2030 tam podle odhadů bude chybět kolem 800 tisíc IT specialistů. Zastaralé systémy mají zemi stát přes 12 bilionů jenů ročně.
Do téhle mezery vstupuje americká firma Cognition, tvůrce nástroje Devin, kterému říká „první AI softwarový inženýr“. Otevřela první asijskou pobočku v Tokiu a místní mu začali přezdívat Devin-kun. Devin tam nedělá hlavně nové appky, funguje spíš jako překladač: přečte desetitisíce řádků starého kódu, pochopí, co dělá, a převede ho do dnešní podoby v cloudu. V Japonsku ho neberou jako hrozbu pro pracovní místa, ale jako náhradu za lidi, kteří prostě nejsou.
Nedostatek IT lidí a hromada starých systémů, které se nikomu nechce rozebírat, není japonské specifikum. Zná to spousta firem i tady, co roky odkládají výměnu systému, protože zatím jede. Když práci, na kterou se těžko shání člověk, zvládne program, mění se otázka z „koho na to seženeme“ na „komu to dáme udělat“.

Přínos umělé inteligence vnímá 85 % českých firem, ale měří ho jen 7 %. Bez údajů o práci před nasazením se další investice obhajuje těžko.

Poptávka, dodací list, reklamace a hlídání termínů. Projdeme den firmy po hodinách a ukážeme, co dnes převezme AI a o čem rozhoduje člověk.

Copilot v CRM shrne obchodní případ a navrhne e-mail, ale pravidelné kontroly, zápisy do dalších systémů a opakování po chybě musí zajistit automatizace.
Napište nám, co u vás řešíte. Společně probereme, jestli vám můžeme pomoci.