
Proč firmy u AI nevidí finanční přínos a jak ho měřit před další investicí
Přínos umělé inteligence vnímá 85 % českých firem, ale měří ho jen 7 %. Bez údajů o práci před nasazením se další investice obhajuje těžko.

Český telekomunikační úřad obsadil pozici, o které se mluvilo od jara. Tým, který bude v Česku dohlížet na umělou inteligenci, povede Anna Hroudová. Doteď vedla digitální ekonomiku ve Svazu průmyslu a dopravy, k úřadu nastupuje v září. Výběrové řízení na tohle místo vypsal úřad už v dubnu a vybíral několik měsíců.
ČTÚ dlouho hlídal hlavně telefony a internet. Teď k tomu přibírá dohled nad digitálním prostorem. Vedle pravidel pro velké online platformy jde právě o umělou inteligenci, kterou do českého práva přináší evropský AI Act a nový český zákon o umělé inteligenci. Hroudová má kolem sebe celý tým teprve postavit a nastavit, podle čeho se bude posuzovat, co firmy s umělou inteligencí dělají. Předseda rady úřadu Marek Ebert od ní čeká, že propojí právo, techniku i veřejný zájem. Sama má za sebou roky ve Svazu průmyslu a předtím i v telekomunikacích, prostředí firem i operátorů tedy zná zblízka.
Do téhle chvíle se kolem regulace umělé inteligence řešily hlavně paragrafy. Teď je za nimi konkrétní úřad a jméno člověka, který bude rozhodovat, co ještě projde a co ne. Kdo umělou inteligenci pouští na citlivější věci, třeba na hodnocení zaměstnanců nebo na rozhodování o klientech, má teď čas si srovnat, jak má všechno podložené. Dohledový tým se teprve staví, ale až se rozběhne, začne se ptát.

Přínos umělé inteligence vnímá 85 % českých firem, ale měří ho jen 7 %. Bez údajů o práci před nasazením se další investice obhajuje těžko.

Poptávka, dodací list, reklamace a hlídání termínů. Projdeme den firmy po hodinách a ukážeme, co dnes převezme AI a o čem rozhoduje člověk.

První firemní pilot AI má zpracovávat jeden jasně vymezený úkol, jeho výstup musí kontrolovat člověk a výsledek musí být měřitelný.
Napište nám, co u vás řešíte. Společně probereme, jestli vám můžeme pomoci.