Jednotné hlášení mělo firmám ulevit, zatím je topí v byrokracii

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů mělo firmám ubrat papírování. Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků, do kterého se zapojilo 448 zaměstnavatelů, dělá zatím pravý opak. Zjednodušení nepocítilo 98,4 procenta oslovených firem. Devět z deseti hlásí naopak víc byrokracie, u dvou třetin výrazně víc.

Nejde o to, že by firmy odmítaly digitalizaci. Zhruba polovina ji podle průzkumu podporuje a vidí v ní smysl. Problém je provedení. První hlášení podalo napoprvé bez potíží jen 10,1 procenta firem. Zbytek buď opakovaně opravoval, nebo to musel řešit přímo přes podporu úřadů, protože systém podání vůbec nepřijal.

Stálo to čas i peníze. Skoro tři čtvrtiny firem strávily zaváděním a dohledáváním údajů přes osm hodin navíc. Přes polovinu podniků muselo dát víc než pět tisíc korun za aktualizace účetních programů nebo práci externí účetní. Jako největší bolest firmy označily nesrozumitelná chybová hlášení a výpadky systému ministerstva.

Asociace teď po státu chce moratorium na pokuty, aby firmy nedostávaly tresty za neúmyslné chyby, srozumitelné návody psané lidsky a mírnější režim pro nejmenší zaměstnavatele do devíti lidí. Dokud se navíc do systému nezapojí i zdravotní pojišťovny, jde podle podnikatelů o jednostrannou zátěž bez užitku.

Kdo vede firmu s pár zaměstnanci, tohle zná z první ruky: povinnost přijde shora, nálepka slibuje zjednodušení, a reálně to znamená hodiny navíc a účet od účetní. Než se takový systém spustí naostro, hodí se počítat s tím, že první měsíce spolknou víc času, než kolik měly ušetřit.