IBM zveřejnila předběžná čísla za druhé čtvrtletí a trh je přijal špatně. Krátce po otevření burzy akcie ztrácely kolem 25 procent a stáhly s sebou i další firmy z oboru.
Tržby přitom nespadly. Meziročně stouply o procento na 17,2 miliardy dolarů, tedy zhruba 365 miliard korun. Háček je v očekávání. Analytici počítali s 17,86 miliardy a IBM za odhadem zaostala. Na burze právě rozdíl mezi číslem a očekáváním hýbe cenou nejvíc, a když firma velikosti IBM mine odhad, jde to poznat okamžitě.
Šéf IBM Arvind Krishna v dopise akcionářům rovnou přiznal, že firma nedokázala dost rychle zareagovat na změny v oboru. Na šéfa takhle velké firmy je to nezvykle otevřené přiznání. Podle Reuters jde o další signál toho, jak umělá inteligence dopadá na tradiční softwarové firmy. Investoři se bojí, že nástroje, které usnadňují programování, ukrojí IBM kus tržeb ze softwaru.
IBM roky stojí na velkých firemních zakázkách a placených licencích. Když stejnou práci začne odvádět levnější nástroj, klesá počet lidí i licencí, které si zákazník objedná. Reakce akcií ukazuje, že tohle už není vzdálená hrozba, ale něco, s čím trh počítá rovnou do čísel na příští čtvrtletí.
Pro první AI pilot je potřeba testovací sada, která zachytí běžné i hraniční případy. Bez výchozího času, chybovosti a hranice úspěchu ale výsledek nelze vyhodnotit.
Pět licencí, 7 800 Kč měsíčně a 13 podstatných chyb ve 40 výstupech. Až měření ukázalo, kde AI malé firmě skutečně šetří čas.
Ford nahradil stovky inženýrů automatizací, kvalita spadla a 350 veteránů vzal zpátky. Klarna udělala totéž se zákaznickou podporou. Studie z MIT přidává tvrdé číslo: 95 procent firemních nasazení AI nepřineslo nic. Kde AI selhává a co si z toho vzít, než ji nasadíte.
Napište nám, co u vás řešíte. Společně probereme, jestli vám můžeme pomoci.
