Microsoft oznámil novou divizi Microsoft Frontier. Nasype do ní 2,5 miliardy dolarů a přesune tam kolem šesti tisíc inženýrů a lidí z praxe. Jejich práce zní na papíře jednoduše a v reálu je těžká: přijít do velké firmy a dotáhnout tam nasazení umělé inteligence od začátku do konce, ne jen předat licenci a odejít.
Není v tom sám. Pár dní předtím udělal stejný krok Amazon, který na vlastní tým vyčlenil miliardu dolarů. Podobnou partu skládají i OpenAI a Anthropic. Všichni zjišťují totéž. Prodat firmě přístup k modelu je snadné. Přimět ji, aby z toho měla užitek, je úplně jiná disciplína.
Microsoft má náskok v tom, že jeho lidé už dnes sedí ve velké části největších světových firem. Jako první klienty jmenuje londýnskou burzu, potravinářský Unilever nebo poradenskou Accenture.
Když i výrobce toho softwaru musí ke klientovi poslat šest tisíc lidí, aby AI zapadla do provozu, samotný nákup licence zjevně nestačí. Rozdíl mezi firmou, která nástroj má, a firmou, která z něj něco má, se ukáže až uvnitř, v běžné každodenní práci.
Pro první AI pilot je potřeba testovací sada, která zachytí běžné i hraniční případy. Bez výchozího času, chybovosti a hranice úspěchu ale výsledek nelze vyhodnotit.
Pět licencí, 7 800 Kč měsíčně a 13 podstatných chyb ve 40 výstupech. Až měření ukázalo, kde AI malé firmě skutečně šetří čas.
Ford nahradil stovky inženýrů automatizací, kvalita spadla a 350 veteránů vzal zpátky. Klarna udělala totéž se zákaznickou podporou. Studie z MIT přidává tvrdé číslo: 95 procent firemních nasazení AI nepřineslo nic. Kde AI selhává a co si z toho vzít, než ji nasadíte.
Napište nám, co u vás řešíte. Společně probereme, jestli vám můžeme pomoci.
