BIS upozornila, že v Česku dál hrozí sabotáže řízené z Ruska. České subjekty loni zároveň čelily několika kyberútokům aktérů spojovaných s Čínou a aktivitám hackerů spojovaných s Ruskem.
V souvislosti se sabotážemi BIS zmiňuje takzvané agenty na jedno použití. Jde o osoby využité k provedení jediného sabotážního úkolu. Zveřejněné informace ale nepopisují konkrétní případy, jejich cíle ani následky. Neuvádějí ani počet pokusů o sabotáž nebo dobu, kdy k nim mělo dojít.
Také informace o kybernetických útocích zůstávají obecné. BIS neuvádí, které české subjekty byly napadeny, v jakých oborech působily ani jaké techniky útočníci použili. Chybějí údaje o škodách, délce výpadků a případném úniku dat. Nelze proto určit, zda útoky zasáhly státní instituce, velké podniky nebo také malé firmy. Zveřejněné informace neupřesňují ani dobu, kdy během roku útoky proběhly.
Rozdíl mezi krátkodobým výpadkem veřejného webu a průnikem do interní sítě by přitom byl pro hodnocení rizika zásadní. Stejně tak by záleželo na tom, zda útočníci cílili na známou chybu v běžně používaném systému, nebo na konkrétní organizaci. Z dostupného popisu to rozlišit nelze.
Zpráva neuvádí konkrétní zranitelnost, termín útoku ani doporučené opatření, a neposkytuje tak podklad ke změně konkrétního softwaru nebo dodavatele. Pro reakci na podezřelý incident je podstatné, kdo rozhoduje, jak lze omezit přístupy a odkud se obnovují data. Rozsah případných změn nelze bez podrobnějšího popisu útoků a zasažených oborů určit.
Při plánování bezpečnostních aktualizací nestačí vysoké skóre zranitelnosti. Přednost má oprava systému, který je vystaven útoku a jehož napadení ohrozí přístupy, data nebo provoz.
Během 30 dní lze určit odpovědnost za kyberbezpečnost, prověřit účty, obnovu záloh i postup pro první hodinu incidentu.
Kdo drží obnovovací slova, může s bitcoinem nakládat, zatímco logo banky v aplikaci z něj bankovní vklad neudělá a pojištění vkladů se na něj nevztahuje.
Napište nám, co u vás řešíte. Společně probereme, jestli vám můžeme pomoci.
