Oběti samy zadávají téměř 90 procent podvodných převodů, uvádí Česká spořitelna

Podvodníci v Česku používají AI k přesvědčování lidí, aby sami odeslali peníze. Podle České spořitelny zadávají klienti téměř 90 procent převodů na podvodné účty.

AI pomáhá rychle vytvářet napodobeniny bankovních webů, padělané průkazy a dokumenty, reklamy i videa. Deepfake je obrazový nebo zvukový záznam upravený tak, aby věrohodně napodoboval konkrétního člověka. Podvodník může během videohovoru změnit svou tvář i hlas.

Největší škody v Česku způsobují falešné investice a podvody založené na údajné záchraně ohrožených peněz. Podle České spořitelny připadá na tyto dva typy podvodů 60 až 70 procent objemu vylákaných peněz.

U falešných investic bývá prvním krokem reklama se známou osobností a odkaz na napodobeninu zpravodajského webu. Úvodní vklad obvykle činí 5 000 až 6 000 korun. Poté oběti zavolá podvodník, ukazuje jí smyšlený růst investice a žádá vyšší platbu.

Dalším častým scénářem je falešný bankéř nebo policista. Volající tvrdí, že je účet napadený nebo že někdo žádá o úvěr. Své tvrzení podporuje padělanými průkazy a někdy také videohovorem s upravenou tváří a hlasem.

Policie za rok 2025 evidovala 21 237 kybernetických skutků. Objasnila přibližně 15 procent případů. Samostatná statistika podvodů využívajících AI v Česku neexistuje, protože policie zaznamenává hlavně výsledný trestný čin, nikoli použitou technologii.

Riziko při firemních platbách nespočívá jen v odcizeném hesle. Zahraniční společnost Arup v roce 2024 přišla po falešné videoporadě o více než 25,6 milionu dolarů. Zaměstnanec při ní viděl a slyšel napodobeniny finančního ředitele i kolegů.

Při schvalování firemních plateb samotný videohovor ani hlas známého člověka nepotvrzují pravost požadavku. Neobvyklé nebo naléhavé převody lze nezávisle ověřit přes dříve známý kontakt a nechat zkontrolovat další osobou.